dnes je 20.4.2024

Input:

Zastupování vlastníka na shromáždění, nejde-li o spoluvlastníky ani SJM

26.1.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.6.1
Zastupování vlastníka na shromáždění, nejde-li o spoluvlastníky ani SJM

JUDr. Jiří Čáp

Obecně z hlediska právní úpravy a z hlediska judikatury

Zastoupení vlastníka jednotky zmocněncem (jemuž vlastník jednotky udělil plnou moc podle ustanovení NOZ o smluvním zastoupení) na jednání a rozhodování shromáždění (vlastníků jednotek) jako nejvyššího orgánu SVJ je určitým právním problémem vzhledem k absenci právní úpravy v rámci ustanovení NOZ o bytovém spoluvlastnictví a vzhledem k judikátu z doby účinnosti ZOVB, kdy se v r. 2012 touto záležitostí zabýval ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud ČR.

Proto problém s odpovědí na otázku, zda může vlastník jednotky (jako člen SVJ, jehož členství vzniká ze zákona) zmocnit jinou osobu k zastupování na jednání a hlasování na shromáždění jako nejvyšším orgánu SVJ, vznikl již v r. 2012, a to s ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3399/2010 z 23. května 2012.

NOZ se v právní úpravě bytového spoluvlastnictví a v rámci toho v právní úpravě SVJ vůbec nezmiňuje o možnosti vlastníka jednotky nechat se na shromáždění zastoupit zmocněncem na základě plné moci (podobně se o této možnosti nezmiňovala ani předchozí právní úprava vlastnictví bytů v ZOVB). Z toho plyne, že zákonem nejsou upraveny případné další záležitosti s tím spojené, tedy např. případný limit, který by omezoval počet hlasů vlastníků jednotek (resp. počet vlastníků jednotek), které může zastupovat jeden zástupce (zmocněnec) na základě plné moci udělené vlastníkem jednotky nebo souběžně více vlastníky jednotek tomuto zmocněnci. Nejsou tedy zákonem upraveny ani jiné podmínky či jiná omezení pro zastoupení vlastníka jednotky na jednání a rozhodování shromáždění (např. možnost zastoupení vlastníka jednotky - člena SVJ pouze jiným členem téhož SVJ, nebo členem domácnosti apod.).

V současné právní úpravě bytového spoluvlastnictví tedy existuje takový právní stav, že v § 1185 odst. 2 NOZ se pouze upravuje "povinné zastoupení" spoluvlastníků jednotky nebo manželů majících jednotku ve společném jmění "společným zástupcem" při uplatňování práv vůči osobě odpovědné za správu domu (tedy vůči SVJ nebo vůči správci v případech, kdy SVJ nevzniklo). V tomto "povinném zastoupení" je zahrnuto také oprávnění k zastupování spoluvlastníků jednotky nebo manželů majících jednotku ve společném jmění tímto "společným zástupcem" na jednání shromáždění, byť to neplyne výslovně z uvedeného zákonného ustanovení, plyne to však z povahy věci, resp. z právního pojetí institutu společného zástupce podle § 1185 odst. 2 NOZ.

Naproti tomu možnost vlastníka jednotky (nejde-li o spoluvlastníky jednotky nebo manžele mající jednotku ve společném jmění) není v právní úpravě bytového spoluvlastnictví upravena, ani není zmiňována (shodně jako tomu bylo za účinnosti ZOVB), takže se v současné praxi většinou dovozuje, že záležitost řeší uvedený rozsudek Nejvyššího soudu ČR z r. 2012, vznikají však současně otázky, zda se tento judikát použije také po 1. 1. 2014, tedy po rekodifikaci soukromého práva, kdy je právní úprava bytového spoluvlastnictví zahrnuta v NOZ.

Přitom "povinné zastoupení" spoluvlastníků jednotky nebo manželů majících jednotku ve společném jmění "společným zástupcem" při uplatňování jejich práv vůči osobě odpovědné za správu domu a pozemku podle § 1185 odst. 2 je jinou záležitostí, než je možnosti zastoupení vlastníka jednotky na shromáždění zmocněncem na základě plné moci v případech, kdy nejde o spoluvlastníky jednotky nebo manžele mající jednotku ve společném jmění (tedy v případě, kdy nejde o společné členy SVJ, které zastupuje zmocněný společný zástupce podle § 1185 odst. 2 NOZ).

Při jednoduché komparaci (porovnání) legislativního přístupu v současných dvou stěžejních zákonných úpravách soukromého práva, které představuje NOZ a zákon o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech /zákon o obchodních korporacích/- dále jen "zákon o obchodních korporacích" nebo též jen "ZOK"), lze zaznamenat, že "mlčení" NOZ ohledně možnosti zastoupení vlastníka jednotky na shromáždění zmocněncem na základě udělené plné moci, představuje (a lze dodat bohužel) rozdílný legislativní přístup oproti výslovné právní úpravě možnosti zastupování společníků akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným a dále členů družstva na zasedání nejvyššího orgánu těchto obchodních korporací v zákoně o obchodních korporacích. Podle výslovného ustanovení v § 168 odst. 1 ZOK v případě společnosti s ručením omezeným a podle výslovného ustanovení v § 399 ZOK v případě akciové společnosti se společník (v případě akciové společnosti akcionář) zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. Současně se předepisuje písemná forma plné moci k zastupování společníka (akcionáře) na valné hromadě a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné (konkrétní) valné hromadě, nebo na více valných hromadách (např. do odvolání udělené plné moci k zastupování na valné hromadě). Obdobně v případě družstva se podle výslovného ustanovení v § 635 odst. 2 ZOK člen družstva zúčastňuje členské schůze osobně nebo v zastoupení; současně se předepisuje písemná forma plné moci k zastupování člena družstva na členské schůzi a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více členských schůzích. Oproti zastoupení společníka společnosti s ručením omezeným nebo akcionáře akciové společnosti na valné hromadě se v případě družstva současně výslovně stanoví v § 635 odst. 2 ZOK omezení, podle něhož tentýž zmocněnec (zástupce) nesmí na jednání členské schůze zastupovat více než jednu třetinu z celkového počtu všech členů družstva, jinak by platilo, že takový zmocněnec nemá (při překročení tohoto limitu) udělenu žádnou

Nahrávám...
Nahrávám...