dnes je 5.8.2020

Input:

Zastupování vlastníků jednotek na shromáždění

30.6.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.4.2.3
Zastupování vlastníků jednotek na shromáždění

JUDr. Jiří Čáp, Mgr. Adriana Kvítková, Mgr. Monika Vavříková

V záležitosti zastupování vlastníka jednotky na jednání shromáždění na základě plné moci je nezbytné nejdříve posuzovat, zda je vůbec možné, aby v konkrétním SVJ se nechal vlastník jednotky zastoupit na shromáždění na základě plné moci udělené jiné osobě (zmocněnci). Následně se budeme věnovat možnosti zastupovat větší množství vlastníků a formální náležitosti zastoupení.

Problém v této záležitosti vznikl na základě judikátu Nejvyššího soudu ČR z roku 2012 (tedy v době účinnosti předchozí právní úpravy, tj. zákona o vlastnictví bytů – dále též jen „ZOVB”).

V občanském zákoníku úprava chybí

Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb. – dále též jen „NOZ”) se v rámci právní úpravy bytového spoluvlastnictví a společenství vlastníků jednotek možností vlastníka jednotky nechat se na shromáždění zastoupit zmocněncem na základě plné moci vůbec nezabývá (podobně jako to nebylo upraveno v předchozí právní úpravě v ZOVB). Neupravuje tedy např. ani případný limit, který by omezoval počet hlasů vlastníků jednotek (resp. počet vlastníků jednotek), které může zastupovat jeden zástupce (zmocněnec) na základě plné moci udělené vlastníkem jednotky nebo více vlastníky jednotek tomuto zmocněnci, anebo jiné omezení či podmínky zastoupení vlastníka jednotky na jednání shromáždění.

V § 1185 odst. 2 NOZ se pouze upravuje „povinné” zastoupení spoluvlastníků jednotky nebo manželů majících jednotku ve společném jmění „společným zástupcem”, při uplatňování práv vůči osobě odpovědné za správu domu, tedy vůči SVJ nebo vůči správci v případech, kdy SVJ nevzniklo. V tomto „povinném zastoupení” je zahrnuto také zastupování spoluvlastníků jednotky nebo manželů majících jednotku ve společném jmění tímto „společným zástupcem” na jednání shromáždění.

Toto „povinné” zastoupení spoluvlastníků jednotky nebo manželů majících jednotku ve společném jmění „společným zástupcem” je však jinou záležitostí, než je otázka možnosti zastoupení vlastníka jednotky na shromáždění zmocněncem na základě plné moci, kterou NOZ neupravuje.

Mlčení NOZ ohledně možnosti zastoupení vlastníka jednotky na shromáždění zmocněncem na základě udělené plné moci představuje (a lze dodat „bohužel”) rozdílný legislativní přístup oproti výslovné právní úpravě možnosti zastupování společníků akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným a dále členů družstva na zasedání nejvyššího orgánu těchto obchodních korporací v zákoně o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích – zákon č. 90/2012 Sb., dále též jen „ZOK”).

Podle výslovného ustanovení v § 168 odst. 1 ZOK v případě společnosti s ručením omezeným a podle výslovného ustanovení v § 399 ZOK v případě akciové společnosti se společník (v případě akciové společnosti akcionář) zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. Současně se předepisuje písemná forma plné moci k zastupování společníka (akcionáře) na valné hromadě a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné (konkrétní) valné hromadě nebo na více valných hromadách (např. do odvolání udělené plné moci k zastupování na valné hromadě).

Obdobně v případě družstva se podle výslovného ustanovení v § 635 odst. 2 ZOK člen družstva zúčastňuje členské schůze osobně nebo v zastoupení; současně se předepisuje písemná forma plné moci k zastupování člena družstva na členské schůzi a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné, nebo na více členských schůzích. Oproti zastoupení společníka společnosti s ručením omezeným nebo akcionáře akciové společnosti na valné hromadě, se v případě družstva současně výslovně stanoví v § 635 odst. 2 ZOK omezení, podle něhož tentýž zmocněnec (zástupce) nesmí na jednání členské schůze zastupovat více než jednu třetinu z celkového počtu všech členů družstva, jinak by platilo, že takový zmocněnec nemá (při překročení tohoto limitu) udělenu žádnou plnou moc (takže by nemohl na jednání členské schůze družstva žádného člena družstva zastupovat).

Výklad Nejvyššího soudu

Vzhledem k tomu, že v případě SVJ neobsahovala ani předchozí právní úprava v ZOVB výslovné ustanovení o možnosti zastoupení člena SVJ na shromáždění, dovodil Nejvyšší soud za účinnosti ZOVB (konkrétně v rozhodnutí z r. 2012), že vlastník jednotky – člen SVJ se nemůže nechat zastoupit na shromáždění, pokud to výslovně neumožňují stanovy SVJ. Jsou sice vedeny diskuse, zda přichází v úvahu použití tohoto judikátu (který také považuje část odborné veřejnosti za problematický s ohledem na obecné právo osoby nechat se při právním jednání zastupovat zmocněncem na základě občanskoprávních ustanovení o smluvním zastoupení) také nyní za účinnosti OZ, avšak nikoliv s jednotnými závěry.

Pokud pak jde o samotnou praxi v SVJ, s ohledem na předmětný judikát se ve stanovách SVJ většinou zařazuje výslovné ustanovení o možnosti zastoupení člena SVJ na jednání shromáždění zmocněncem na základě plné moci, s případnými omezujícími ustanoveními (např. o tom, že zmocněncem může být pouze osoba v určitém příbuzenském vztahu k členovi SVJ, dále např. že tentýž zmocněnec může zastupovat pouze určitý maximální počet členů majících maximálně určité procento hlasů z celkového počtu hlasů všech členů – tedy jaký maximální počet hlasů vlastníků jednotek lze soustředit na základě plných mocí udělených témuž zmocněnci více vlastníky jednotek a některé podobné podmínky či omezení). Někdy se výslovně ve stanovách SVJ požaduje písemná forma plné moci a také úředně ověřený podpis člena SVJ jako zmocnitele. Uvedené podmínky či omezení možnosti zastoupení ve stanovách SVJ vycházejí z potřeb praxe a především také ze závěrů zmiňovaného judikátu, z něhož vyplývá, že možnost zastoupení vlastníka jednotky člena SVJ je výlučně záležitostí úpravy ve stanovách SVJ – viz níže k tomuto judikátu.

Odbornou veřejností byl téměř po celou dobu účinnosti ZOVB uplatňován výklad, že podle obecných ustanovení tehdy účinného občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. – dále jen „ObčZ”) o zastoupení na základě plné moci (§ 31 a násl. ObčZ) je možné, aby se vlastník jednotky (tj. člen SVJ) nechal na schůzi shromáždění zastoupit jiným členem SVJ či jinou osobou na základě udělené plné moci, na jejímž základě také zástupce jménem zastoupeného vlastníka jednotky hlasuje.

Vycházelo se z toho, že jde o zmocnění na základě plné moci podle zákonného ustanovení o smluvním zastoupení na základě plné moci podle § 31 a násl. ObčZ.

Nejvyšší soud ČR (NS) však v r. 2012 zaujal opačné stanovisko v tom smyslu, že se člen SVJ může nechat zastoupit na shromáždění jedině v případě, že to výslovně připouštějí stanovy SVJ.

V rozsudku NS ČR sp. zn. 29 Cdo 3399/2010, ze dne 23. 5. 2012, dospěl NS k závěru, že hlasování na shromáždění vlastníků jednotek lze považovat za právní úkon vlastníka jednotky, avšak účast na shromáždění jako taková právním úkonem není, takže právo vlastníka jednotky nechat se na shromáždění zastoupit nelze dovozovat ani ze zákona o vlastnictví bytů, ani z § 31 odst. 1 ObčZ. Plná moc k zastoupení vlastníka na shromáždění není podle tohoto judikátu plnou mocí k uskutečnění právního úkonu ve smyslu § 31 odst. 1 ObčZ. Ze zákona tudíž oprávnění vlastníka jednotky nechat se na shromáždění vlastníků jednotek zastoupit neplyne.

Současně dospěl NS k závěru, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 14 písm. d) ZOVB (podle něhož povinnou náležitostí stanov SVJ bylo také vymezení práv a povinností členů SVJ – podle současné úpravy jde o § 1200 odst. 2 písm. c) NOZ) mohou takové právo vlastníka jednotky založit stanovy SVJ.

Nejvyšší soud mj. v odůvodnění citovaného rozsudku uvedl, že ZOVB otázku, zda vlastník jednotky může být na shromáždění zastoupen, výslovně neřeší, a k jejímu zodpovězení je tudíž nutno se dobrat výkladem. K tomu uvedl: „Shromáždění vlastníků jednotek je nejvyšším orgánem společenství, tvořeným členy společenství – vlastníky jednotek (§ 9 odst. 7 písm. a/ a odst. 8 věta první zákona o vlastnictví bytů). Právo účastnit se shromáždění (jako jeho člen) a podílet se na jeho rozhodování o záležitostech souvisejících se správou domu je osobním právem vlastníka jednotky. Jakkoliv lze hlasování na shromáždění považovat za právní úkon vlastníka jednotky, účast na shromáždění jako taková právním úkonem není. Člen shromáždění, který se účastní shromáždění, sice může právě proto, že se shromáždění účastní, vykonávat hlasovací právo (popř. i další práva, jako např. právo podávat návrhy, nahlížet do podkladů pro jednání apod.), nicméně účast na shromáždění