dnes je 4.8.2020

Input:

Zrušení spoluvlastnictví

30.6.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.4.2
Zrušení spoluvlastnictví

JUDr. Pavla Schödelbauerová, Mgr. Adriana Kvítková

Zrušení spoluvlastnictví dohodou

V souladu s jednou ze základních zásad občanského zákoníku, jíž je zásada smluvní svobody (viz § 1 odst. 2 NOZ), se mohou spoluvlastníci kdykoliv dohodnout na zrušení svého spoluvlastnictví. Je samozřejmé, že obsahem dohody musí být ujednání o způsobu, jakým se společníci mezi sebou vypořádají, i když by takové vypořádání mělo být sjednáno jako bezplatné. Způsob vypořádání bude pravděpodobně peněžitý, nicméně nic spoluvlastníkům nebrání provést vypořádání i jinými způsoby (např. zřízením věcného břemene, nájmu aj.). Spoluvlastníci se mohou dohodnout na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k věci, jejíž rozdělení není možné (viz § 1142 odst. 1 NOZ), avšak v tomto případě pouze jinak než rozdělením takové věci, s ohledem na zákaz obsažený v § 1142 odst. 1 NOZ.

Bude-li předmětem vypořádání nemovitá věc, vyžaduje taková dohoda spoluvlastníků písemnou formu - v případě nemovitosti zapsané do veřejného seznamu (katastru nemovitostí) také zápis do tohoto seznamu (viz zejména § 11 KTZ).

Obsahem dohody o zrušení spoluvlastnictví může být rozdělení společné věci, její prodej z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku anebo převedení vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních. Jaký způsob vypořádání spoluvlastníci zvolí, závisí výlučně na jejich ujednání, přičemž nejsou vázáni pořadím způsobů uvedených v tomto zákonném ustanovení, jsou však vázáni zákonnými omezeními obsaženými zejména v § 1142 NOZ.

Zrušení spoluvlastnictví soudem

Pokud kterýkoliv ze spoluvlastníků nechce ani poté, kdy nebylo dosaženo dohody, setrvat ve spoluvlastnictví, nezbude, než aby o takovém zrušení rozhodl soud na návrh.

Aktivně legitimován k podání návrhu je kterýkoliv ze spoluvlastníků, bez ohledu na výši jeho spoluvlastnického podílu. Žádná třetí osoba k podání takového návrhu legitimována není. O návrhu (žalobě) bude rozhodovat soud v řízení sporném (§ 79 a násl. OSŘ). Navrhující spoluvlastník bude vystupovat v postavení žalobce, ostatní spoluvlastníci v postavení žalovaných. Nelze vyloučit pluralitu spoluvlastníků ani na straně žalobců, ani na straně žalovaných (§ 91 a násl. OSŘ).

Analogicky dohodě o zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání musí i soudní rozhodnutí obsahovat způsob vypořádání spoluvlastníků. Při rozhodování o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví není soud vázán žalobním návrhem a je povinen dodržet zákonné pořadí způsobů vypořádání. Soud musí nejprve zkoumat možnost rozdělení společné věci (§ 1142 NOZ). Není-li rozdělení společné věci dobře možné, pak ji soud přikáže za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům (§ 1147 NOZ) a teprve v případě, pokud společnou věc nechce žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud její prodej ve veřejné dražbě (viz blíže komentář k § 1147 NOZ), přičemž v odůvodněných případech může rozhodnout o tom, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky (§ 1147 NOZ). Rozhodne-li soud o rozdělení společné věci, může zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým