č. 2211/2011 Sb. NSS; Stavební řízení: odstranění stavby vlastníkem
č. 2211/2011 Sb. NSS
Stavební řízení: odstranění stavby vlastníkem
k § 128 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
k čl. 11 Listiny základních práv a svobod
S ohledem na ústavní ochranu vlastnického práva (čl. 11 Listiny základních práv a svobod) jako jednoho ze základních lidských práv nelze až na výjimky dané důležitým veřejným zájmem nikoho nutit, aby zachoval svoji stavbu, nemá-li na tom zájem a chce-li ji odstranit (§ 128 stavebního zákona z roku 2006), ať již z jakýchkoli důvodů.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2010, čj. 7 As 54/2010-121)
Věc: a) Ing. arch. Vladimír M., b) Marie M., c) Zdeněk Č, d) Ing. David P., e) Jaroslava P. a 0 Mgr. Marie Č. proti Krajskému úřadu Jihočeského kraje, za účasti společnosti s ručením omezeným DEVIL, o odstranění stavby, o kasační stížnosti žalobců.
Dne 9. 2. 2009 byla stavebnímu úřadu (Magistrátu města České Budějovice) doručena písemnost, v níž osoba zúčastněná na řízení jakožto vlastník stavby ohlašovala svůj záměr odstranit stavbu bytového domu v ulici Fráni Šrámka v Českých Budějovicích. Dopisem, který byl vlastníku stavby doručen 18. 3. 2009, stavební úřad vlastníku stavby sdělil, že k odstranění stavby je potřeba povolení.
Stavební úřad rozhodnutím ze dne 12. 6. 2009 povolil osobě zúčastněné na řízení stavbu odstranit. Žalovaný rozhodnutí stavebního úřadu rozhodnutím ze dne 6. 11. 2009 zrušil a řízení zastavil.
Žalobci podali žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Ten ji rozsudkem ze dne 20. 4. 2010 zamítl. Soud uvedl, že vlastník stavby dodržel postup předepsaný v § 128 stavebního zákona pro odstraňování staveb. Stavebník nepotřeboval k odstranění stavby povolení, neboť stavební úřad nedodržel zákonem stanovenou třicetidenní lhůtu, v níž může vlastníkovi stavby, který ohlásil svůj záměr odstranit stavbu, sdělit, že k odstranění stavby je potřeba povolení. Marným uplynutím 30 dnů nastala právní fikce, že vlastníkovi stavby vzniklo oprávnění stavbu odstranit na základě ohlášení. Protože žalobci v odvolání nenamítali vady podaného ohlášení, nemusel se žalovaný výslovně zabývat obsahem ohlášení. Soud přisvědčil žalovanému, že ohlášení obsahuje veškeré údaje předepsané stavebním zákonem a prováděcími právními předpisy. Bylo-li ohlášení úplné a řádně doložené, bylo podle soudu projednatelné a právní fikce nastala dne 11. 3. 2009.
Proti rozsudku krajského soudu podali žalobci (stěžovatelé) kasační stížnost. Namítali, že „ohlášení“ záměru odstranění stavby bylo podáním neurčitým, a to pro svou neúplnost, neboť neobsahovalo veškeré údaje požadované právními předpisy. Dále stěžovatelé uvedli, že nesprávným postupem stavebního úřadu byli vyloučeni z možnosti podat námitky proti odstranění stavby. Přitom jako jediní kromě svých vlastních individuálních zájmů vyplývajících z pozice sousedů prosazují též veřejný zájem. Právní úpravu obsaženou v § 128 odst. 2 stavebního zákona považovali za protiústavní. Navrhli proto, aby Nejvyšší správní soud řízení přerušil a podal návrh Ústavnímu soudu na zrušení příslušného ustanovení.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
(...) Stěžovatelé v žalobě mimo…
