dnes je 27.4.2024

Input:

Kamery umístěné vně bytového domu - praktické otázky a odpovědi

10.4.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.2.4
Kamery umístěné vně bytového domu - praktické otázky a odpovědi

Mgr. Adriana Kvítková, Mgr. Monika Vavříková

Mnohá společenství vlastníků jednotek (dále jen "SVJ") v jimi spravovaných bytových domech využívají k zajištění ochrany majetku kamerové systémy. Vždy, když je kamerami automatizovaně prováděno snímání veřejného prostoru, jehož účelem je možnost identifikace fyzických osob v souvislosti s určitým jednáním, jedná se o zpracování osobních údajů, které podléhá Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen "GDPR").

V tomto článku se budeme blíže zabývat kamerovým snímáním okolí bytového domu, dobou uchování pořízeného záznamu a některými povinnostmi správce.

Poukážeme také na některá praktická doporučení z Pokynů 3/2019 ke zpracování osobních údajů prostřednictvím videozařízení (dále jen "Pokyny 3/2019"), které na počátku letošního roku schválil Evropský sbor pro ochranu osobních údajů. Oficiální překlad Pokynů 3/2019 bohužel stále není k dispozici.

Lze kamery nainstalovat tak, aby snímaly výhradně venkovní prostor v majetku (správě) SVJ?

V prvé řadě je potřeba říci, že pro právní režim podle GDPR není rozhodujícím kritériem, kdo je vlastníkem kamerou snímaných věcí, ale spíše jakou má monitorovaný prostor povahu, za jakým účelem má být snímán, jaké osoby a jak často se v něm pohybují.

Domníváme se, že instalaci kamer, které by zabíraly výhradně venkovní prostory kolem bytového domu obecně nic nebrání, pokud budou respektovány níže uvedené podmínky.

Aby instalace a provozování kamerového systému ve veřejném prostoru bylo zákonné, musí být takové jednání podřaditelné pod alespoň jeden z důvodů zpracování uvedených v čl. 6 odst. 1 GDPR. V případě bytových domů se bude nejčastěji jednat o důvod podle písm. f) – tedy že zpracování osobních údajů je nezbytné pro účely oprávněných zájmů správce či třetí strany.

V případě bytových domů bude v pozici správce stát nejčastěji SVJ a třetí stranu budou typicky představovat vlastníci jednotek.

Tento důvod zákonného zpracování se však neuplatní v případech, kdy před oprávněnými zájmy správce či třetí strany mají přednost zájmy nebo základní práva a svobody subjektu údajů (tj. identifikované či identifikovatelné fyzické osoby) vyžadující ochranu osobních údajů, zejména pokud je subjektem údajů dítě.

Oprávněný zájem, pro který má být zpracování osobních údajů nezbytné, musí být skutečný a zcela konkrétní. Nelze jej definovat např. jako pouhou "bezpečnost", neboť takové vymezení nevyhovuje požadavkům čl. 5 odst. 1 písm. b) GDPR. Podle něj platí, že osobní údaje mohou být shromažďovány vždy pouze pro určité, výslovně vyjádřené a legitimní účely.

Zájem správce či třetí strany je v souvislosti s ochranou majetku oprávněný, pokud zde nebezpečná situace v podobě vloupání, krádeže nebo vandalismu reálně hrozí.

Reálnost takové hrozby by měla vyplývat například z dřívějších útoků na chráněný majetek (v ideálním případě by dřívější útoky měly být zdokumentovány) nebo alespoň z přítomnosti takových útoků v nejbližším sousedství v (relativně) nedávné době, které by opět měly být doložitelné.

Další trvání oprávněnosti konkrétního zájmu by mělo být správcem v pravidelných intervalech znovu hodnoceno (dle okolností např. 1x ročně). Spolu s tím by mělo být pravidelně znovu posuzováno také to, zda je pro účely oprávněného zájmu i nadále nutné využívat právě opatření v podobě kamerového systému.

V každém případě je potřeba respektovat základní zásady ochrany osobních údajů. Jednou z nich je zásada minimalizace údajů (čl. 5 odst. 1 písm. c) GDPR), ze které plyne povinnost správce zpracovávat pouze přiměřené, relevantní a na nezbytný rozsah omezené osobní údaje, a to ve vztahu k účelu, pro který jsou tyto údaje zpracovávány.

S ohledem na to je nutné, aby před instalací kamerového systému správce kriticky zhodnotil, zda je takové opatření a způsob zpracování osobních údajů vhodný k naplnění konkrétního účelu a zda je přiměřený a nezbytný.

Opatření v podobě automatického monitoringu veřejného prostoru kamerami by měl správce zvolit jen tehdy, pokud daného účelu nelze dosáhnout jiným, méně invazivním způsobem, který by v menší míře zasahoval do základních práv a svobod subjektů údajů.

Pokud chce SVJ předejít škodám na svém majetku nebo na majetku vlastníků jednotek, mělo by v prvé řadě zvážit, zda stejného cíle nelze dosáhnout alternativními prostředky – např. oplocením pozemku, instalací bezpečnostních zámků, bezpečnostních oken a dveří, aplikací antigraffiti nátěru atd. Účinnost takovýchto opatření může být často přinejmenším stejně vysoká jako účinnost instalace kamerového systému.

Správce, který dospěje k závěru, že instalace kamer je v daném případě nutná a opodstatněná, by měl dobře posoudit, zda je třeba, aby byly dané prostory kamerami snímány nepřetržitě. Obvykle totiž stačí, pokud kamera daný prostor sleduje v nočních hodinách nebo v jiné době, která je pro útoky na chráněný typ majetku kritická.

Správce se dále musí rozhodnout, zda použije kamerový systém umožňující pouze živý přenos bez záznamu nebo kamerový systém pořizující záznam. I při této volbě by měl mít správce na paměti zásadu minimalizace údajů a řádně zvážit všechny související aspekty.

Lze si například představit, že kamerový systém přenášející pouze živý obraz ze sledovaných míst, který je však nepřetržitě sledován pracovníkem ostrahy, může do základních práv a svobod subjektů údajů zasahovat i vyšší měrou než kamerový systém pořizující záznam, který se automaticky ukládá na úložiště, po týdnu se sám smaže a nikdo jej nezhlédne, pokud do okamžiku jeho smazání nedojde k žádnému incidentu.

Dále je třeba uvést, že nezbytnost provádět video monitoring zpravidla končí s hranicemi majetku, který jím má být chráněn. Někdy to však k zajištění daného účelu nestačí a je potřeba sledovat i bezprostředně navazující okolí.

V takovém případě by měl správce zvážit použití vhodných technických prostředků k tomu, aby byla oblast za hranicemi chráněného majetku sledována v co nejmenší možné míře – např. instalaci zástěny k zakrytí konkrétních míst, pixelizaci části snímaných záběrů atd.

Vždy je nutné porovnávat oprávněné zájmy, pro jejichž účely je zpracování osobních údajů nezbytné, se základními právy a svobodami dotčených subjektů údajů. V rámci toho je třeba zvážit i riziko možného zásahu do základních práv a svobod subjektů údajů, přičemž intenzita takového zásahu je definována např. typem shromažďovaných informací, rozsahem těchto informací, počtem dotčených subjektů údajů atd.

Aby bylo zvážení možných rizik dostatečné, je třeba vzít v úvahu rozumné očekávání subjektů údajů – tj. zda nestranná třetí osoba může rozumně očekávat, že je v dané konkrétní situaci snímána kamerovým systémem. To běžně nelze rozumně očekávat např. v sauně, na soukromé zahradě a podobně. Snímání kamerami naopak lze rozumně očekávat např. v bance, u bankomatu atd.

V případě bytových domů platí, že jejich obyvatelé mají nárok na nejvyšší míru soukromí v oblasti bezprostředního přístupu ke svým jednotkám.

Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen "ÚOOÚ") ve svém Stanovisku č. 1/2016, které považujeme za stále aplikovatelné, uvedl, že sledování prostor, jako jsou sklepy a půdy či vchody do nich, garáže, kočárkárny, kolárny, prostory dopisních schránek či vnější plášť budovy (a jeho bezprostřední okolí) zásadní problémy zpravidla nevyvolává. Monitorování těchto prostor obvykle do soukromí zasahuje v přiměřené míře (samozřejmě s ohledem na další parametry kamerového systému).

Úhel záběru kamery by měl být ve vztahu k celkovému rozsahu snímaných prostor nastaven vždy tak, aby současně nebyla snímána jiná místa, v nichž by sledováním bylo více zasaženo do soukromí obyvatel či návštěvníků domu. Kamera by tedy měla zabírat pouze ty prostory, jejichž monitorování je nezbytné pro oprávněný zájem správce či třetí strany. Například kamera umístěná na vnějším plášti budovy v souvislosti s ochranou fasády a obvodových zdí či zvonků by měla zabírat výlučně úsek nezbytný v souvislosti s tímto účelem.

Nahrávám...
Nahrávám...