Nález 197/2008 SbNU, sv. 51, K zásadě zákazu reformationis in peius v trestním řízení; K naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 51, nález č. 197
II. ÚS 254/08
K zásadě zákazu reformationis in peius v trestním řízení
K naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů
Omezení nařizovací pravomoci má svůj původ a účel v principech spravedlivého procesu, a proto nemůže vést k situaci, kdy vyšší soud rezignuje na faktické promítnutí svého právního názoru do rozhodnutí nižšího soudu, neboť taková situace principy spravedlivého procesu porušuje. Soud nesmí připustit, aby jeho rozhodnutí nemělo reálný dopad na právní situaci subjektů práva, neboť by ignoroval očekávání, které účastníci legitimně adresují soudům právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky).
Hranice trestnosti vyjádřená materiálním znakem nesmí být tak nízká, aby díky počtu jednání, jež jsou při daném nastavení prahu trestnosti trestná, nebylo trestní stíhání té které osoby věcí náhody či spíše arbitrální selektivity (libovůle), spíše než systematického potírání trestných jednání. Taková aplikace práva odporuje proporcionalitě trestní represe.
Užití judikatury vzniklé za jiných společenských (nejen právních a ekonomických) poměrů nesmí eliminovat ústavní práva.
Nález
Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Františka Duchoně a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) - ze dne 18. listopadu 2008 sp. zn. II. ÚS 254/08 ve věci ústavní stížnosti M. M. a H. T. proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2007 sp. zn. 3 Tdo 575/2007 a proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 11. 2006 sp. zn. 10 To 291/2006, kterými bylo rozhodnuto ve věci spáchání trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů stěžovateli v souvislosti s pěstováním konopí setého, za účasti Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Hradci Králové jako účastníků řízení.
Výrok
I. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 9. 2007 č. j. 3 Tdo 575/2007 a rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 11. 2006 č. j. 10 To 291/2006 bylo porušeno základní právo stěžovatelů na osobní svobodu, garantované čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. Proto se tato rozhodnutí ruší.
Odůvodnění
I.
1. Stěžovatel se včasnou (§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o Ústavním soudu“) a (po odstranění vad i) řádnou ústavní stížností (sp. zn. II. ÚS 254/08) domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí. Rovněž stěžovatelka napadla tato rozhodnutí včasnou a řádnou ústavní stížností (sp. zn. IV. ÚS 258/08). Obě ústavní stížnosti spojilo plénum Ústavního soudu usnesením ze dne 2. 4. 2008 ke společnému řízení a rozhodnutí (§ 63 zákona o Ústavním soudu a § 112 odst. 1 občanského soudního řádu) s tím, že nadále bude řízení vedeno pod sp.zn. II.ÚS 254/08. Stěžovatelé brojili proti rozhodnutím, kterými byli v souvislostí s pěstováním konopí setého uznáni vinnými trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů (§…
