Nález 49/1999 SbNU, sv. 13, K výkladu pojmu „výzva“ podle § 5 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, v souladu s § 35 odst. 2 občanského zákoníku, v platném znění

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 13, nález č. 49

IV. ÚS 508/98

K výkladu pojmu „výzva“ podle § 5 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, v souladu s § 35 odst. 2 občanského zákoníku, v platném znění

Podle názoru Ústavního soudu je při výkladu pojmu výzva podle § 5 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, třeba postupovat v souladu s účelem tohoto restitučního zákona, obdobně jako kupř. i při výkladu pojmu tíseň apod. Vyzvala-li oprávněná osoba povinnou osobu k vydání věci tak, že v situaci, kdy tato „věc“ představuje jednu funkční a nezaměnitelnou jednotku, v daném případě rodinnou vilku se stavebním pozemkem a k ní přilehlou zahradou, ve výzvě označí nemovitosti, na něž uplatňuje nárok jako rodinnou vilu či nemovitost s označením místa a ulice, kde se tato nemovitost nachází, potom takovou výzvou obsahově, tedy pokud jde o rozsah uplatněného nároku, projevila vůli k vydání všech těchto funkční jednotku tvořících nemovitostí. Výkladem právního úkonu nelze zajisté jeho obsah doplňovat či měnit, o takový případ však v projednávané věci nejde. Postrádalo by totiž jakoukoli logiku, účel a smysl, jestliže by vzhledem k funkční souvislosti domu, stavební plochy a zahrady oprávněné osoby svou výzvou projevily vůli k vydání pouze domu, nikoli také stavební plochy a zahrady umožňujících dům vůbec užívat. Jde zajisté o samostatné věci v právním smyslu, stěží však lze pochybovat o tom, že vůle oprávněných osob směřovala a byla projevena ve vztahu ke všem uvedeným nemovitostem.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 31. března 1999 sp. zn. IV. ÚS 508/98 ve věci ústavní stížnosti P. J., J. G. a Ing. J. J. proti rozsudkům Nejvyššího soudu z 30. 6. 1998 sp. zn. 2 Cdon 1299/96 a Městského soudu v Praze z 27. 3. 1996 sp. zn. 23 Co 6/96 o nepřiznání nároku na restituci majetku.