3.4.7.1
Civilně právní odpovědnost orgánů SVJ a jejich členů
JUDr. Pavla Schödelbauerová
NahoruCivilně právní odpovědnost podle § 159 odst. 1 OZ
Jak již bylo výše uvedeno, povinnost řádného hospodáře se vztahuje na všechny volené orgány, nikoli jen na statutární orgán, kterým je výbor či předseda společenství vlastníků.
Povinnost péče řádného hospodáře znamená, že řádný hospodář činí právní jednání týkající se korporace odpovědně a svědomitě a stejným způsobem rovněž pečuje o její majetek, jako kdyby šlo o jeho vlastní majetek.
Nepožaduje se, aby byl člen orgánu vybaven všemi odbornými znalostmi, které souvisejí s uvedenou funkcí, ale k jeho odpovědnosti postačí základní znalosti umožňující rozeznat hrozící škodu a zabránit jejímu způsobení na spravovaném majetku.
Je zde ovšem zahrnuta i povinnost člena statutárního orgánu rozpoznat, že je nutná odborná pomoc speciálně kvalifikovaného subjektu, a zajistit takovou pomoc. Rovněž sem spadá povinnost být informován o průběžných výsledcích hospodaření korporace. Patří sem zachování povinné mlčenlivosti, zejména pak dodržení obchodního tajemství, popř. i jiné zákonem stanovené nebo smluvně převzaté povinnosti mlčenlivosti, ale i zachování dobré pověsti právnické osoby a nevyzrazení jakýchkoli jiných neveřejných informací. Za závažné porušení povinností člena voleného orgánu lze považovat např. předání dokumentů obsahujících obchodní tajemství právnické osoby třetí, nepovolané osobě.
Člen voleného orgánu má rovněž povinnost informační, a to vůči členům korporace; jde přitom o jednu z jeho podstatných povinností. Její neplnění může vést k nástupu odpovědnosti za škodu tím vzniklou.
Náhrada újmy – škody, tedy soukromoprávní odpovědnost člena voleného orgánu je konstruována jako odpovědnost za porušení zákonných právních povinností při výkonu funkce ve smyslu § 2910 OZ, neboť právní poměr mezi právnickou osobou a členem voleného orgánu vzniká ze zákona dnem vzniku funkce člena voleného orgánu.
Ručení – Jestliže věřitel právnické osoby nemůže dosáhnout uspokojení svých pohledávek z majetku právnické osoby, pak člen voleného orgánu, který odpovídá právnické osobě za způsobenou škodu, kterou nenahradil, ručí omezeně věřiteli právnické osoby, a to v rozsahu, v jakém škodu nenahradil (§ 159 odst. 3).
Reflexní újma – V případě, že člen korporace nebo člen jejího orgánu poškodí korporaci způsobem, který zakládá jeho povinnost k náhradě a kterým byl poškozen i jiný člen korporace na hodnotě své účasti, a domáhá-li se náhrady jen tento člen, může soud škůdci i bez zvláštního návrhu uložit povinnost nahradit způsobenou škodu jen korporaci, pokud to odůvodňují okolnosti případu, zejména pokud je dostatečně zřejmé, že se takovým opatřením vyrovná i škoda na znehodnocené účasti. To znamená, že soud posuzuje, zda škodou způsobenou korporaci, došlo ke snížení hodnoty majetku jednotlivého člena, čili že společníci v jejím důsledku utrpěli újmu, a zda tato újma byla odstraněna…