dnes je 29.3.2024

Input:

č. 109/2004 Sb. NSS; Vodní právo: kompetence správních orgánů

č. 109/2004 Sb. NSS
Vodní právo: kompetence správních orgánů
k § 108 odst. 1 a 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
Podle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, jsou v oblasti vodního hospodářství kompetence děleny mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Podle zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona, pak obecnou působnost ústředního vodoprávního úřadu vykonává Ministerstvo zemědělství, přičemž Ministerstvu životního prostředí náleží toliko taxativně vymezená působnost ve věcech výslovně vymezených zákonem.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2003, čj. 6A 69/2002-48)
Věc: Společnost s ručením omezeným E. v B. proti Ministerstvu zemědělství o povolení k nakládání s vodami.

Okresní úřad České Budějovice svým rozhodnutím ze dne 14. 5. 2001 nepovolil sportovnímu klubu V nakládání s vodami ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodního zákona), neboť dospěl k závěru, že umělá dráha pro vodní slalom situovaná při jezu v Č. na řece Vltavě slouží k provozování plavby, a proto se na její provoz vztahuje ustanovení § 6 odst. 1 cit. zákona; to znamená, že se jedná o užívání povrchových vod k plavbě, k němuž není třeba povolení ani souhlasu vodohospodářského orgánu.
Žalobce, který je vlastníkem a provozovatelem malé vodní elektrárny v Č., se proti tomuto rozhodnutí odvolal. Žalovaný však dne 25. 3. 2002 jeho odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.
V podané žalobě pak žalobce předně namítal věcnou nepříslušnost žalovaného; odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 23/2000 tvrdil, že o jeho odvolání mělo namísto žalovaného rozhodnout Ministerstvo životního prostředí, do jehož působnosti náleží výkon státní správy pro oblast vodního hospodářství.
Nejvyšší správní soud žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
První námitkou, se kterou se Nejvyšší správní soud musel vypořádat, je námitka věcné nepříslušnosti žalovaného v tomto správním řízení, kterou žalobce odůvodňuje odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. IV ÚS 23/2000 (Sbírka nálezů a usnesení, sv. 20, str. 139 a násl.). Pokud by totiž žalovaný k rozhodování v této věci skutečně nebyl příslušný, bylo by třeba jeho případné rozhodnutí považovat za nicotný právní akt a nebylo by nutné se již dále zabývat námitkami ostatními.
V tomto směru Nejvyšší správní soud s odkazem na zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále též „kompetenční zákon“), především konstatuje, že v oblasti vodního hospodářství jsou kompetence děleny mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo zemědělství je totiž ústředním orgánem státní správy mj. pro vodní hospodářství s výjimkou ochrany přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojů a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod (§15 odst. 1 kompetenčního zákona), přičemž Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy právě pro ochranu přirozené akumulace vod, ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti povrchových a podzemních vod
Nahrávám...
Nahrávám...