dnes je 10.11.2024

Input:

Nález 157/1997 SbNU, sv.9, K průtahům v soudním řízení K povinnosti navrhovatele v soudním řízení zaplatit soudní poplatek

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 9, nález č. 157

I. ÚS 313/97

K průtahům v soudním řízení
K povinnosti navrhovatele v soudním řízení zaplatit soudní poplatek

1. Ústavní soud už několikrát konstatoval, že problém přetíženosti obecných soudů spadá do oblasti organizačního zabezpečení justice a nemůže být na újmu respektování základních práv a svobod fyzických a právnických osob. Shodně a zcela standardně rozhoduje i Evropský soud pro lidská práva.

2. Nelze souhlasit s názorem, že proti postupu soudu při vybírání soudního poplatku z návrhu není obrana, neboť výzva k zaplacení soudního poplatku není rozhodnutím, které by bylo možno napadnout odvoláním. Pokud by totiž z důvodu nezaplacení soudního poplatku ve stanovené lhůtě soud řízení zastavil, bylo by možno toto rozhodnutí napadnout odvoláním (§ 201 a násl. občanského soudního řádu).

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 11. prosince 1997 sp. zn. I. ÚS 313/97 ve věci ústavní stížnosti H.Q.T. proti postupu Městského soudu v Praze spočívajícímu v průtazích v řízení a proti výzvě téhož soudu k zaplacení soudního poplatku ve věci sp. zn. 38 Ca 95/97.

I. Výrok

1. Ústavní soud zakazuje Městskému soudu v Praze, aby pokračoval v průtazích ve věci stěžovatele (H.Q.T.) vedené u tamního soudu pod sp. zn. 38 Ca 95/97.

2. Návrh na zrušení výzvy Městského soudu v Praze k zaplacení soudního poplatku ve výši 1000 Kč, vydané dne 21. 8. 1997 ve věci vedené pod sp. zn. 38 Ca 95/97 a návrh, aby stěžovateli byla vrácena částka 1000 Kč zaplacená na základě této výzvy, se zamítá.

II. Odůvodnění

Dne 3. 2. 1997 byl stěžovatel policisty sekce cizinecké policie z důvodu ustanovení § 15 odst. 2 písm. c) zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, tj. z důvodu zjištění totožnosti, umístěn do cely zadržení a zajištění Policie ČR - Správy hlavního města Prahy. Bylo zjištěno, že stěžovatel neuposlechl rozhodnutí o zákazu pobytu na území ČR do 7. 11. 199, vydaného Oddělením cizinecké policie Litoměřice dne 7. 11. 1996 č. j. PSV-303/CLTX-LU-96, jež mu uložila povinnost opustit území republiky do 7. 12. 1996. Proto byl Policií ČR, Správou hl. m. Prahy - sekcí cizinecké policie rozhodnutím ze dne 3. 3. 1997 č. j. PSP-1-1-279/CP-c-97 vydán stěžovateli zákaz pobytu na území ČR do 31. 3. 2007 a určena lhůta k vycestování z území ČR do 25. 3. 1997. Dne 3. 3. 1997 byl stěžovatel z cely zadržení a zajištění propuštěn.

Rozhodnutím Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Policejního prezidia ČR ze dne 14.3. 1997 č. j. PPR-8249-1/RCP-c-228-96 bylo výše citované rozhodnutí Oddělení cizinecké policie Litoměřice potvrzeno.

Dne 31. 3. 1997 podal stěžovatel Městskému soudu v Praze návrh na zahájení řízení o přezkoumání zákonnosti jeho zadržení a zbavení osobní svobody policií, neboť se domníval, že k tomu došlo v důsledku „libovůle správního orgánu“. Uvedená situace je prý důsledkem právní úpravy provedené zákonem č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území ČSFR, podle níž se na řízení o vyhoštění nevztahují obecné předpisy o správním řízení a podle ustanovení § 32 odst. 2 tohoto zákona akt rozhodnutí o vyhoštění není přezkoumatelný

Nahrávám...
Nahrávám...